Pěstujeme ovocné stromky

Ovocné stromy na našich zahradách zažívají malý comeback.

pěstování ovocných stromků
Zdroj: ondisturbedground.wordpress.com, ovocné stromky

Lidé si začínají uvědomovat, že dokonale naleštěné, zářící plody, které vidíme ve velkých bednách v supermarketech, nejsou zárukou kvalitního, zdravého pochutnání. Často se více jedná o velkolepý úspěch průmyslu chemického, než potravinářského.

Boom ovocných stromů

Ovocné stromy na zahradě vypadají stejně dobře jako okrasné keře a navíc přináší nezanedbatelný bonus v podobě zdravých pochutin, které chutnají dvojnásob sladce, když víte, že jste je vypěstovali svépomocí. Čtenářům z Moravy navíc jistě nemusíme dvakrát vysvětlovat, že sklizené ovoce se dá využít i jinak, než okamžitou konzumací.

Které stromky jsou na naší zahradu vhodné?

Otázkou ale je, jaké stromy vybrat. Tak v první řadě bychom měli vzít v potaz klimatické podmínky. Globální změny klimatu se sice poslední dobou projevují dost nevyzpytatelně, přesto ale většina našich zahrad stále ještě nemůže počítat s úspěšnou produkcí meruněk a broskvoní. Těm se stále daří jen na některých místech naší republiky, především na jižní Moravě, v takzvaném prvním (maximálně druhém) vegetačním stupni.

Určitě je vám zřejmé, že v Česku je určujícím faktorem klimatických podmínek daného místa nadmořská výška, zeměpisná šířka je druhořadá. Více teplomilné druhy – například vlašské ořešáky nebo hrušně – se dají s úspěchem pěstovat i v Polabí nebo na Ostravsku, ale určitě ne v okolí Šumavy. Dřevinám totiž nejlépe sedí nadmořská výška hluboko pod 500 m.n.m. O trochu méně náročné jsou třesně, višně a švestky, mezi nejméně náročné ovocné stromky pak patří nepřekvapivě jabloně. Jabloněmi obecně vzato nemůžete nic zkazit, ty se dají pěstovat prakticky všude, jejich hlavní požadavek spočívá v dostatečné vlhkosti půdy, která je ale u nás na mnoha místech pro tento účel dostačující.

Přečtete si další díl našeho seriálu, či se podívejte na zahradní obrubníky, které vám pomohou dát zahradu do formy.

...